WIDARA - Theremin

bezdotykový elektronický nástroj

THEREMIN - DISTANT VOICES

• cenově dostupný jednoanténový model bezdotykového nástroje, který se nepochybně  stane inspirací mnoha hudebních experimentátorů a hráčů různých žánrů

Popis:

• anténa

• ovladač ADJUST nastavení vzdálenosti pro reakci na pohyb ruky

• on/off tlačítko

• vstup / výstup 6,3

• model vyvinut ve spolupráci s firmou ELECTRONIC ORANGE

• napájení:  9V baterií

• vstup na napájecí zdroj / polarita střed - , obal + /

• komponenty (přepínač, konektory) CLIFF

• plastový box, šedočerné provedení

• nástroj je nutné připojit k zesilovači

• vyrobeno v České republice

https://youtu.be/KjTXTGintwo

• Theremin je bezdotykový, elektronický nástroj, vynalezený ruským vědcem
Leonidem Těreminem na začátku minulého století. Těremin byl poté odeslán 
komunistickou stranou do Ameriky, aby zde nástroj propagoval.  Nástroj si v každém případě
našel své příznivce a to nejen z řad iluzionistů. Brzy vznikl první thereminový orchestr.
V každém případě původní theremin/těremin byl velký, těžký nástroj - jako aktivní
prvky v něm byly samozřejmě elektronky a oscilátory se ladily obřími cívkami.
Z dřevěné skříňky na nožičkách trčely dvě antény - smyčková anténa na hlasitost
a prutová na výšku tónu, toť vše.

V šedesátých letech došlo ke změnám - elektronky vystřídaly tranzistory a i velikost 
cívek šla rapidně dolů a tím se zmenšil i celý nástroj, a to na zlomek původní velikosti.
Nicméně ovládání zůstalo - jedna anténa hlasitost a druhá výška tónu. Pro větší citlivost
a s tím související pohodlnost při hraní mezi tóny se vesměs používaly antény deskové.

A teď jak to funguje? Ruka se pohybuje kolem antény. Anténa zde není ve své typické

funkci přijímacího/vysílacího prvku, ale jen jako prodloužená deska (tykadlo) kondenzátoru 
v oscilátoru. Pak je vzduch, pak dlaň a přes tělo zem - takže hráč vytváří kondenzátor 
s proměnnou kapacitou tak, jak mění vzdálenost ruky od antény. Jak se mění kapacita, 
tak se mění i frekvence oscilátoru a tím se mění tón. S hlasitostí je to podobné, nikoliv 
stejné a navrch popis funkce hlasitostní antény pro jednoduchost vynecháme. Takže hotovo? 
Ne. Oscilátor, která běhá na slyšitelných frekvencích nepůjde rozlaďovat rukou u antény. 
Takže se musí s frekvencí nahoru, ale tu už zase neslyšíme. Proto se přidá ještě jeden 
oscilátor na stejné, ale pevné frekvenci. Oba signály se smíchají na nelineárním prvku 
(tranzistor, dioda), tzv. heterodynu a výsledkem je signál na rozdílové frekvenci, která je 
tím pádem malá, potažmo slyšitelná. Hotovo. 

Jimmy Page měl theremin zjednodušený - chyběla tam anténa ovládající hlasitost. 
To je v pořádku, chce-li umělec ve fraku hrát bezchybně Stravinského náročnému publiku, 
pak potřebuje jistě pracovat s náběhem tónu (jako když hrajete na kytaru a zároveň 
točíte s volume). To Jimmy nepotřeboval, zato potřeboval silný zesilovač (samostatně 
jeden set Orange) a delay (Maestro Echoplex).